|
Na autorské výstavě K+M+B v Babylonu se představují tři velikáni současného českého umění, otcové-zakladatelé čtrnáctideníku Nei Report, který letos oslaví své 19. narozeniny. Všichni tři jsou současně vysokými stranickými funcionáři Nezávislé iniciativy (NEI). Všichni tři jsou uznávanými mistry ženského aktu. akce je úzce spojena s NEI. Zapadá do konceptu strany šířit sexuální osvětu a působit výchovně v oblasti erotiky. Erotika ve fotografii a na obrazech zaplnila tři obchůdky v Nákupním městečku Centra Babylon Liberec. Netradiční prodejní výstava s lechtivou tematikou byla zahájena slavnostní vernisáží, kterou uvedl předseda představenstva společnosti Centrum Babylon, a. s., Ing. Miloš Vajner a vydavatel a předseda Nei Reportu pan PhDr. Richard Knot.
V samém úvodu vernisáže byl pan Ing. Vajner jmenován zasloužilým členem klubu Nei Report a z rukou nejkrásnější dívky Nei Reportu 2008, za zvuku houslí obdržel i svůj čestný diplom. Z následujícího focení s hosteskami je i následující fotografie. Fotograf Roman Blaško, žák Jana Saudka, na vernisáži pokřtil svůj nový kalendář ?MADAME 2010?, který vyšel před 14 dny. Některé z fotografií, které se objevují v kalendáři, si můžete prohlédnout i na výstavě v Babylonu. Malíř Richard Knot ve svém úvodním slově promluvil o dvou nových cyklech své tvorby, které v Babylonu představuje. O cyklu Decady, které obsahují deset obrazů a mapují historii jednoho vztahu. Venuše, Ariadné, Danaé, Hefaisté, Panaé, Niké, Diana, Neptuna, Megera, Medůza. Dále cyklus Sextime, kde představuje 6 obrazů. Jde o masturbaci mladé dívky. S úsměvem omluvil svůj klitorisální nedostatek a svěřil se, že na tom pracuje. Na výstavě představuje kolem dvaceti velkoformátových obrazů, většinou olejů.
Na vernisáži byli kromě kmotrů a autorů přítomny i půvabné hostesky stranického orgánu Nezávislé iniciativy (NEI), které sváděly oči všech přítomných. K + M + B O AUTORECH. Výstava spojuje tři autory: malíře PhDr. Richarda Knota a fotografy Mgr. Miroslava Malece a Romana Blaška. Všichni tři umělci jsou úzce spjati s časopisem Nei Report. Malíř PhDr. Richard Knot je vydavatel a předseda NEI, Mgr. Miroslav Malec je šéfredaktor, Roman Blaško přispěvovatel. fotograf ROMAN BLAŽKO Narodil se v Moravské Třebové, fotografuje osm let. Získal dvě mezinárodní ocenění za portrét. Vystavoval v Česku, Polsku , Německu, Rusku, Maďarsku, Velké Británii, Francii a na Ukrajině. Chystá velkou výstavu v Norsku a v Izraeli. Fotografuje rád pro Divadlo Ungelt. Nejvíce si však váží spolupráce s časopisem Nei Report, se kterým spolupracuje pět let. Je členem a místopředsedou Institutu umělecké tvorby, kde také přednáší o výtvarné fotografii. V současné době žije a tvoří v Praze. ?FOTOGRAFIE: Fotografie je iluze, jejíž kouzlo je v tom, že dokáže hmatatelně zastavit čas. Fotografování je pro mě posestvím, vášní, něčím, co miluji a co se stalo nenahraditelnou součástí mého já. Zároveň mě ničí, nemoť jí musím mnohé obětovat. Tato kolekce je fotografována společně s mým přítelem Janem Saudkem. A pokud se zalíbí byť jediný obrázek i vám, budu velmi šťastný člověk, jeden z nejšťaštnějších. ? Pana Romana Blažka jsme se zeptali na vernisáži. Co je pro vás na fotografii důležité? Důležitý je např. výběr modelu, atmosféra především, ta se do toho promítne, odrazí se v té fotografii. Důležité je dobře vybrat obrázek, to je umění. U některých fotografií se můžeme bavit o tom, jestli je to ještě akt, nebo už pornografie. Např. Tato fotka má nádhernou atmosféru. To se nedá nikdy určit, jestli obnažit dívku úplně, nebo jestli jí nechat spodní prádlo, nebo jen nechat vykouklé ňadro....je to v té atmosféře a v tom, co ta situace přinese. Ač tato fotografie není technicky úplně dobrá, to nevadí, důležitý je obsah. Technika je podružná. Na konzervatoři vás právě učí dopilovávat techniku, protože tam většinou učí ti ?neúspěšní? fotografové. Je to samozřejmě k dobru věci, je potřeba se to naučit, ale jakmile vás pilují na technice, tak se nedostanete k tomu, abyste dělal tvůrčí práci. Ta fotka má svou atmosféru, myslím si, že je výborná, mě to baví posouvat dál. Nenechat to jen u těch odhalených šíjí a ňader, klidně to posunout dál, do výtvarné fotografie. Také odhalení je důležité. Někdy jsou to odhalená ňadra, ale někdy je to erotické, i když je dívka ve spodním prádle. Např. tato fotografie (foto přítelkyně pana Saudka), tam cítím velký respekt k té osobě. Když si spolu povídáte dvě hodiny a ona se vám odhalí vnitřně, se svými starostmi a radostmi, a pak se obnaží nejen duševně, ale i fyzicky...tak musíte dostat respekt k člověku, jako takovému. Pak vznikají pěkné obrázky. Jak probíhá focení? Nafotíte třeba 200 fotek a z nich pak vybíráte? Já vám řeknu, jak to probíhá. Vymyslíte si scénu, ?opijete dívky? nebo je dostanete do takové nálady, aby byly uvolněné, pak dvakrát cvaknete...a buď to tam je nebo není. Když jste pro to udělali vše a máte štestí, buď to pak v té fotografii objevíte nebo to tam nemáte. Je umění dostat do tohoto výběru, když se rozhodujete, který ten záběr je dobrý. Důležité je fotit také v daný moment, kdy vás něco zaujme. Ne si říkat, to je dobré, to vyfotím později. Nevyfotíte. Musíte to vyfotit hned, aby tam byla ta atmosféra. Fotografování je také o nápadu, připravit si to. Už se Vám stalo, že jste si vybral nějaký model, o kterém jste byl přesvědčený, že to je to pravé a pak jste dívku přivedl do ateliéru a nic...? Stalo, mně se třeba fotí špatně lesbické dívky. Heterosexuální dívka, ať si sundá ramínko nebo kalhotky... je mezi námi to napětí, které se pak v obrázku objeví. Ale u té lesbické dívky, která přijde a chce fotky pro sebe nebo pro svou přítelkyni, se mi fotí špatně, neboť je taková odosobněná. Žádné napětí, žádný stud a to se promítne v té fotografii. Tam mám tuhle zkušenost. Mají korpulentnější dámy více studu při odhalování? Většinou mají, ale je to různorodé. Každý je fotogenický, jen třeba ne ze všech stran...např. jen svrchu, někdo třeba jen z jednoho úhlu apod. Na mě jako fotografovi je, abych rozpoznal ten správný úhel. A také mít štěstí ho zachytit. Která fotografie z vystavovaných si nejvíce ceníte? Je jich víc, nebo všechny. V každé je nějaký příběh. Např. tato fotografie (fotografie detail dámského přirození) se zdá obyčejná na první pohled, ale vznikla vlastně před 22 lety. Viděl jsem v knihkupectví pohlednici od Franze Kafky, kůra stromu, která připomínala dámské přirození, tak jsem si tak pro sebe řekl, to by bylo dobré obráceně. A pak jsem to na škole zrealizoval velmi primitivním způsobem , to bylo před 8 lety. Pak asi před dvěma lety na veletrhu před tou fotkou stály dvě ženy. A ta jedna: ?Mami, co to je? Nějaký´ mraky nebo co?? Ta matka se na to ani nepodívala a řekla jen, ?to vidíš, ne? Ženskej´ mozek!?. Tak ta fotografie dostala svůj název, který jsem si nevymyslel já. A asi před půl rokem jsem to obarvil na purpurovo, na fialovou. Kdoví, jaký to bude mít další vývoj. Jak jste se seznámil s panem Saudkem? To byla náhoda, na ulici. Já jsem na něj řval, jako na známýho, jako když se setkají dva fotografové, víte? Poprosil jsem ho o konzultaci svých fotografií, protože jsem s tím nevěděl rady. Po konzervatoři jsem asi rok nefotil. Pak jsem se čirou náhodou k němu dostal, což nebylo úplně jednoduché, neboť pan Saudek měl komunikační systém takový složitější, jak neustále prchal před nějakýma dámama...(modelka se zamiluje, znáte to. Ty děvčata se kolikrát do vás tak zblázní, že ho v tom chápu, že si vyvinul takový obranný systém, není to tak jednoduché se s ním spojit). Já našel jeho adresu, zazvonil jsem na něj, on mě pustil a bylo to. Přišel jsem konzultovat své fotografie, když jsem mu je dával, tak jsem je zapomněl vytřídit...byly mezi nimi i např. špatně technicky provedené fotografie, kdy byly fleky apod. A on si jednu z nich vybral a říká: ?ta je nejlepší?. Já jsem se snažil argumentovat, že tahle ne, že jsem jí zapomněl vyndat. A on mi na to odpověděl: ?neučte mě rozeznat dobrou fotografii, já fotím padesát let?. Tam jsem si uvědomil, že jemu se líbí ten obsah! Technika není tak důležitá, pro obyčejného člověka, který se focením více nezabývá, prostě přijde a buď se mu to líbí, nebo ne. Setkání s ním mě nadchlo, zvedlo mi to sebevědomí a začal jsem dělat fotografie z radosti. Jste v Babylonu poprvé nebo ho již znáte? Co se vám tu líbí nebo nelíbí? Nejdříve jsem tu byl s dětmi v aquaparku. Strašně se nám to líbilo, byli jsme nadšení z celého komplexu, z výzdoby. Mám rád aranžmá, je mi to blízké. Z Babylonu mě zaujaly především kompletní služby na hotelu, který považuju za pětihvězdičkový hotel, jeho nádherné prostory, vkus. Také využití veškerého okolí Liberce, je tu zoologická, Ještěd a spousta dalších možných vyžití. Z areálu myslím, že je výborný IQ park. Za nejlepší ale považuji to, že je vše pod jednou střechou, včetně aquaparku. Wellness centrum je dle mého názoru, velmi útulné a pěkné. Vaše spolupráce s Nei reportem? Tak to je dlouhodobá záležitost, já si je vybral ze všech časopisů s touto tématikou , protože tohle není porno. Je tam Kája Saudek, malíři, výtvarníci, Jan Vyčítal,...mě to nadchlo z tohohle důvodu, protože komerčně úspěšné jsou takové ty jednoduché snímky, už porno, .ale prodat umění je mnohem těžší a Nei Report to vždy dělal, že apeloval na prvek výtvarna. Navíc se dá i číst, je osvětový, jsou tam články od doktorů , člověk i něco dozví. Malíř RICHARD KNOT Absolvent Střední umělecko-průmyslové školy v Uherském Hradišti. Maturoval v ateliéru národního umělce Jana Blažka v oboru Malba ve scénografii, propagaci a architektuře. Tato škola patří k nejlepším uměleckým školám v Evropě. Vysokoškolské vzdělání docílil na Filozofické fakultě University Karlovy v Praze v oboru filozofie. Mapování lidského těla ve všech jeho proměnách, především dámského libového, se věnuje od konce šedesátých let. Zároveň je autorem řady knih, rozhlasových her, několika set drobných publicistických statí a článků především z oblasti lidské sexuality. V Babylonu jsou vystaveny dva nové cykly jeho obrazů: Dekáda a Sextime. Jak vznikl nápad pro tuto výstavu? Bylo to na popud pana Ing. Vajnera. Byl v redakci před několika týdny, probírali jsme další spolupráci, přišli jsme s několika zajímavými návrhy. Já mu v dobrém rozmaru ukázal několik svých obrazů a dílo svého přítele fotografa. Ukázali jsme mu vše, co jsme v té době v redakci měli, ...on byl překvapený, jak jsme tvůrčí. A rozhodnutí proběhlo vlastně na místě, byl to spontánní nápad. My netušili, že to neví, za ta léta spolupráce, že my malujeme, fotíme apod. Jak se daří Nei Reportu, čtou ho ještě Češi? Jaký je typický čtenář vašeho periodika? Čtou! Čtenáři jsou muži spíše starší. Mladí lidé, adolescenti apod. , ti se nemají zájem vzdělávat, ani moc nečtou, žijí naplno. Oni souloží. Maximálně se podívají na internet, když je něco zajímá, tím to končí, minimální množství tištěného slova..a nepohyblivých obrázků. Starší naši čtenáři co se Nei reportu týká, tak jsme taková výjimka mezi časopisy. Naši čtenáři, tím že jsou často starší, nepřevekslovali se na internet, zůstali věrni té tištěné podobě. Do Babylonu jezdíte pravidelně? Co se vám tady líbí? Jezdím sem pravidelně. Líbí se mi, že to má tvář, ducha. V Praze v Čestlicích otevřeli relativně nedávno takové velké centrum, včetně wellness, několik pavilonů vody, oproti Babylonu to prostě nemá tvář. Kdežto tady, uchopeno, člověk musí smeknout. Kdykoliv tady jsme, tak znovu a znovu obdivujeme , jak je to vymyšleno a provedeno. Vždy navštím IQ PARK. Ten je velice dobrý. Řada lidí se domnívá, že to je pro děti, ale není tomu tak. Tam jsou tak zajímavé věci a dá se to navštěvovat znovu a znovu. Celkově jsme tu spokojeni. Fotograf Miroslav Malec. Rodák ze středních Čech byl od mládí okouzlen dvěma láskami, železnou a lidskou. Tu první představovala železnice a její parní oři, kterým věnoval nejen knihu o lokomotivách, ale i několik výstav v Praze, Ústí nad Labem a v Mostě. Tou druhou se stalo téma ženy, zpočátku nesměle rozvíjené, aby po pádu minulého režimu vytrysklo plnou silou. Fotografování ženské krásy se stalo jeho osudem a své pevné místo pro ně našel v časopise Nei Report, kde jako spoluzakladatel pracuje dodnes. Autor je absolventem Fakulty žurnalistky University Karlovy v Praze a měl několik samostatných výstav. Nyní se věnuje nejen aktům, ale především reportážní fotografii, kde jej svou krásou uchvacují především naše krásné missky, modelky, herečky a zpěvačky. Ty také tvoří téma této výstavní expozice. Na závěr ještě pár otázek pro pana Ing. Vajnera. Jak se vám spolupracuje s Nei reportem? To jsou vše taková lidská náhodná setkání . Oni přišli, je to asi dva roky zpátky, vy jste postavili wellness, my jsme tam byli, mohli bychom si tam něco vyfotit. Já říkal, jděte tam, nafoťte tam co chcete, ale proboha, žádné ?čuněčiny?. Pak se přišli pochlubit s fotkama, líbilo se mi, že dodrželi pravidla hry a fotky, které tam nafotily, děvčata na nich byla přioděná. Navíc jsou to inteligentní lidi, co to dělají, lidi, kteří mají jen trošku otevřenější pohled na svět. Nedá se říct, že by to mělo být nějaké porno, je to čistě takový nadhled, s radostí ze života a mluví o věcech, které jsou pro většinu lidí tabu. A to je také proč je obdivován pan Saudek, protože ho asi potajmu obdivuje obrovské množství lidí. Je sice nějaké množství puritánů , kteří říkají, to je ošklivé, co si to on dovoluje fotografovat. A potom jsou lidi, kteří potajmu sledují pořady jako např. Peříčko... apod. spolupráce s NEI je v takové přátelské poloze. Nezkazí žádnou srandu, není to nic perverzního. Všechno jsou to vlastně příběhy ze života, ať si kdo chce říká co chce. Zúčastňují se např. nuda party, které tady pravidelně míváte? Nudisti, to je zase jiná kategorie lidí. Nei report je spíše taková sexuální recese. Byli tam, ale např. na nuda party, kam jezdí rodiny s dětma a jsou tam třeba matky a malý děti dohromady...Oni tam byli, nafotili nějaké věci, ale pak říkali, nezlobte se, ale my to nesmíme dát do Nei reportu, aby nás někdo neosočil z pedofilie apod. Na rozdíl od nudistů, kteří mají třeba i výchovu trochu jinak, oni se brání, aby nešlápli vedle. Byl jsem zván na některé jejich akce, byl jsem např. na jejich výroční schůzi, proto mě dali teď to čestné členství. Co je v Babylonu nového, případně co nového chystáte? Největší novinkou je XD Theather, kino 4D, první ve střední Evropě. Také nová atrakce v aguaparku, AQUAZORBING. Za Babylonem vzadu připravujeme nový dětský koutek pro děti do deseti let, bude tam labyrint , dřevěné prolejzačky. Dále udělat venku minigolf. Propojit Babylon a golfová hřiště. Spolupracovat např. s golfovým hřištěm na Ještědu. Řekl bych, že tu chybí nějaké příměstské centrum, do dvaceti kilomentrů, nikdo nechce jet daleko, ale aby to byl už byl výlet. Ještěd je nádherný, má krásný výhled, když přejíždíte ten hřbet a díváte se do dálky, tak to na vás ?dýchne?... Přijeďte a vychutnejte si náš krásný kraj a samozřejmě také Babylon. VÝSTAVU MŮŽETE NAVŠTÍVIT PO DOBU JEDNOHO MĚSÍCE (po celý červen) v Nákupním městečku centra Babylon Liberec, obchůdky č. 9 a 32. Jen obrazů je na čtyřicet. Výstava je prodejní, všechny malby i fotografie si mohou lidé odnést domů. Kvůli tematice je ale přístup možný až od 16 let. Nicol Schlezáková, PR článek
| Přidat jako oblíbený (35) | Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 8906 | Tisk | E-mail
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.. Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2 |