|
f Ropa byla na naší planetě poprvé objevena před 4 tisíci lety v Číně. Za tu dobu jsme našli velké množství různých využití této unikátní suroviny. Z počátku po objevení byla ropa využívána pro lékařské účely, postupně také jako zbraň, mumifikační materiál, spojovací materiál pro stavby visutých babylonských zahrad i babylonské věže nebo dokonce pro stavbu Velké čínské zdi. Inkové a Aztékové ropu používali jako povrch budovaných cest. Později v 16. a 17. století získala ropa silnější komerční využití ve farmacii, ochraně před vodou a veřejném osvětlení. Důležitý zlom nastal v 19. století, kdy došlo k tzv. velké ropné revoluci. Ta začala roku 1859 použitím prvního mechanického vrtného zařízení. Plukovník Edwin L. Drake začal v Pensylvánii těžit 19 barelů denně. V této době se již stala ropa jednou z nejcennějších surovin na naší planetě. Nicméně ani v této době ještě nebylo známo, jak vlastně ropa vznikla. Naši předci se během celého 19. století dokonce domnívali, že ropa není organického původu. Až v roce 1933 německý chemik Alfred Treibs vyrobil ropu v laboratoři. K její výrobě použil živočišný tuk za vysoké teploty a tlaku. Dokázal tak svou teorii, podle níž ropa pochází ze zbytku organismů. V 50. letech minulého století se potom díky pokroku organické chemie prokázalo, že ropa je skutečně organického původu. V posledních 20 letech pak dokonce vědci pomocí nejmodernějších analytických přístrojů zjistili molekulární kód ropy. Ten nám poskytuje podrobné detaily o samotném vzniku ropy z původních rostlin a bakterií. Lze určit přesné organismy, z nichž ropa vznikla. V ropě je například přítomná látka oleanan, prokazující obsah kvetoucích rostlin při vzniku ropy. Velmi zajímavá je také přítomnost látky diamondoid, která má velmi podobnou strukturu jako dnešní diamanty. Ropa se skládá ze zbytků řas, vyšších rostlin a bakterií, které se nacházely na dně pravěkých moří a jezer v bezkyslíkatém prostředí. Nepřítomnost kyslíku zabraňovala rozkladu, takže se původní vodík a uhlík zachovaly i při ukládání organických zbytků. Všechny tyto látky byly pohřbeny v obrovských hloubkách, kde se ohřály na teploty přes 100 °C. To vedlo ke vzniku ropy a také zemního plynu. Ropa i plyn jsou lehčí než voda, takže se posouvají směrem nahoru díky vztlaku až k nepropustné vrstvě horniny. Zůstávají uloženy v tzv. ropné pasti, které následně vyhledávají geologové. I přesto, že to vypadá, že původ ropy je v dnešní době již zcela objasněn, některé otázky nám stále zůstávají. V poslední době bylo totiž zjištěno, že se ložiska ropy a zemního plynu náchazejí i nečekaně velmi hluboko pod povrchem Země. Některá ložiska byla nalezena v hloubce 10 - 12 tisíc metrů pod povrchem. Otázkou ale je, zda tyto zásoby budou do budoucna tvořit větší část světových zásob ropy.
| Přidat jako oblíbený (59) | Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 8225 | Tisk | E-mail
Pouze registrovaní uživatelé mohou přidat komentář. Prosím přihlašte se nebo se zaregistrujte.. Powered by AkoComment Tweaked Special Edition v.1.4.2 |