|
|
Životní prostředí - jeho globální změny a prostředí kolem nás |
|
 Vědci varují, že globálním oteplováním je ohrožen také přirozený mořský potravní řetězec. Množství fytoplanktonu, mikroskopického organismu, který udržuje rovnováhu mořského potravního řetězce, totiž, se zvyšující se teplotou mořské vodní hladiny, klesá. Fytoplankton je prvním, základním a nejdůležitějším prvkem v potravinovém řetězci, který je nezbytný pro většinu života v moři. V důsledku globálního oteplování tak jsou v ohrožení všechny mořské organismy od těch nejmenších až po největší velryby. Fytoplankton je sice tak malý, že ho pouhým okem nevidíme, ale jeho význam je obrovský a nenahraditelný. V posledních letech v důsledku zvyšování teploty moří jeho množství klesá o 1% ročně, se zvyšujícím tempem nárustu globálních teplot se ale zrychluje i tempo poklesu fytoplanktonu.  Napište první komentář |  Přidat jako oblíbený (54) |  Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 4694 | Tisk | E-mail | Celý článek...
|
| |
|
| |
|
|
|
 ?Voda je obrovským zdrojem energie ? to je důvod, proč filmy začínají a končí záběry na vodu,? říká režisér Steve Lichtag. ?Voda je mystérium, do nějž jsme ještě nepronikli. Nemůžeme odolat pokušení bydlet u vody, dívat se na ni. Láká nás její neuvěřitelná energie. A nad vodou se snažíme zvítězit.? Podle všech přírodních zákonů na Zemi platí, že tam, kde je voda, je i život. Donedávna byla voda chápána jako něco naprosto samozřejmého a všichni jsme byli zvyklí, že po otočení kohoutku prostě začne téct. To už bohužel plně neplatí ani v České republice. Mnozí z nás například v létě pociťují nedostatek vody a v obcích Středočeského kraje není výjimečné, že si rodiny pro napuštění svých bazénů objednávají dovoz vody. Nedostatek vody nikdo z nás neřeší, protože automaticky předpokládáme, že voda zde prostě bude. Ale jakmile z jakéhokoliv důvodu přestane téct, stane se například havárie, začneme tento problém intenzivně řešit a najednou si uvědomíme, k čemu všemu vodu potřebujeme. Ranní hygiena se stává problematickou stejně tak jako nejzákladnější domácí práce. Zčista jasna se necítíme ve své kůži a jediné, na co dokážeme myslet, je to, jak co nejrychleji opět obnovit dodávky vody. Ve světě je situace ještě horší. Existují místa, kde je totální nedostatek kvalitní, tedy pitné, vody a kvůli tomu umírají každý den tisíce lidí.
Komentáře (4) | Přidat jako oblíbený (46) | Citujte tento článek na svých webovkách | Shlédnutí: 10558 | Tisk | E-mail | Celý článek... |
|
|
| << Začátek < Předchozí 1 2 3 4 Následující > Konec >>
| | Výsledky 1 - 8 z 26 |
|
Hlavní stránka 
Životní prostředí 
Bubliny oxidu uhličitého stoupají z vulkanických přívodních kanálů na dně moří a následnou reakcí s vodou vzniká kyselina uhličitá. Její zvyšená koncentrace má za následek korozivní účinky mořské vody. Vedle přirozeného přírodního okyselování mořské vody nicméně současně dochází také k umělému okyselování. To je způsobeno lidskou činností. Od počátku průmyslové revoluce jsme spálili takové množství fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu) a vykáceli takový rozsah lesů, kterým jsme do ovzduší vypustili asi 500 miliard tun oxidu uhličitého. V přírodě dochází k nepřetržité výměně plynů mezi vzduchem a vodou, takže asi 30 % oxidu uhličitého nakonec končí i v mořích a oceánech. Oceány jsou tak vlastně svojí činností prospěšné životu na pevnině, protože snižují globálního oteplování právě o zmíněných 30 %. 
Slunce je nejbližší hvězda Země, kterou vědecky zkoumáme už minimálně několik stovek let. Domnívali jsme se, že už o ní víme téměř vše. Právě teď ale přišli vědci s novým zjištěním. Slunce se od Země pomalu vzdaluje. Do současnosti jsme se domnívali, že vzdálenost Slunce od Země je stabilní a neměnná. Vzdálenost Slunce od Země je téměř 150 milionů kilometrů. Světlo ze Slunce doletí k zemi za cca 8 minut. Protože si astronomové byli až doposud jistí stabilní vzdáleností Slunce, změřili v minulosti jeho vzdálenost s velkou přesností a používají tuto vzdálenost i při dalších astronomických výpočtech.
V letech 2010 až 2012 výrobci automobilů plánují vyrábět desítky nových modelů elektromobilů. Elektromobily budou k pohonu využívat buď výhradně nebo částečně dobíjecí baterie. Pokud by však měly elektromobily v budoucnu zcela nahradit auta na benzin a naftu, bude nezbytné vybudovat také nové stanice, které budou místo benzinu a nafty nabízet elektrony. Protože nabíjení baterií, narozdíl od natankování benzinu, trvá hodiny, řeší se nabíjení elektrických automobilů domácí přípojkou. Nabíjení plně elektrického auta s bateriemi trvá v současné době deset až dvanáct hodin. Takto plně nabité auto ujede v závislosti na typu vozu a náročnosti ujetého terénu vzdálenost 160 až 320 km.
Ropa byla na naší planetě poprvé objevena před 4 tisíci lety v Číně. Za tu dobu jsme našli velké množství různých využití této unikátní suroviny. Z počátku po objevení byla ropa využívána pro lékařské účely, postupně také jako zbraň, mumifikační materiál, spojovací materiál pro stavby visutých babylonských zahrad i babylonské věže nebo dokonce pro stavbu Velké čínské zdi. Inkové a Aztékové ropu používali jako povrch budovaných cest. Později v 16. a 17. století získala ropa silnější komerční využití ve farmacii, ochraně před vodou a veřejném osvětlení.
Ve vzduchu, který dýcháme je obsažena jen asi jedna dvoutisícina oxidu uhličitého CO2. Jak je tedy možné, že tento plyn ovlivňuje výrazně klima na naší planetě, když je ve vzduchu zastoupen v tak nepatrném množství? CO2 se navíc nutně musel vyskytovat v atmosféře naší planety v celé její historii a je zcela nezbytný pro život rostlin na Zemi. Musíme se tedy skutečně obávat vyššího množství CO2 v dnešní atmosféře, způsobené mimo jiné spalováním fosilních paliv - ropy, plynu a uhlí?
Co je to vlastně ta biomasa? Stručně odpovězeno se jedná o zbytky rostlin a těl živočichů. Biomasa tedy může být tvořena například senem, pilinami nebo i těly mrtvých zvířat. Pokud ale mluvíme o biomase jako o prostředku k vytápění, pak máme na mysli biomasu, která je původu rostlinného, zejména dřevních zbytků. Biomasa pro topení se vyrábí z klasických dřevěných polen, dřevěných briket, dřevěné štěpky a pilin. Zatím spíše vyjímečně se u nás při výrobě biomasy používají také zbytky různých rostlin. V budoucnu ale jejich poměr velmi pravděpodobně poroste. Různé zbytky těchto dřevěných surovin se pro účely topení lisují do pelet (tj. větších granulí).